Vznik Knihy

17. října 2011 v 14:30 | V.Montevecchi |  O Knize
Zajímá vás, kdy, jak a proč jsem začala psát? Co bylo předtím? V tom případě Vás snad tento článek potěší :)


Do osmi let jsem vyrůstala s tím, že se jednoho dne ze mě stane paní učitelka, poté jsem se chtěla stát veterinářkou, ale z obojího sešlo. Učitelkou jsem přestala chtít být a veterinářkou - miluji zvířata, ale nesnáším krev, nedokázala bych usmrtit žádné zvíře, ani kdyby to bylo nutné a navíc bych nedokázala ošetřit pavouky a hady, neboť z nich mám "strach" :D.



Do pěti let jsem vyrůstala v Itálii, a poté jsme se několikrát s rodinou stěhovali z místa na místo, což znamenalo měnit školy. A i když jsem neměla ráda stěhování, byla jsem a stále jsem za něj vděčná, neboť jsem poznala tolik báječných lidí a přátel, ale ve všem dobrém se někdy skrývá zlo... Ale časem jsem rovněž zjistila, že bez těch špatných i dobrých zkušeností bych nebyla sama sebou.

Když jsem chodila do 3.tř. začala jsem se učit kreslit, zpívat a hrát a přála jsem se stát muzikálovou herečkou, ale to co jsem nemohla zachytit tužkou a barvami na papír mi stále zůstávalo v hlavě a těch "dotěrných" myšlenek, jenž mě stále doprovázely jsem se zkrátka nemohla zbavit! Až jednoho zimního dne v roce 2002 jsem konečně dostala nápad!

V mysli se mi vybavily všechny knihy, co mi dědeček každý den předčítal od mala před spaním. Ty knihy, jenž jsem milovala! Překrásné pohádky plné dobrodružství, obrázků a především plné knižní vůně! Každá kniha byla jedinečná! A tak jsem vzala sešit, pero a pustila jsem se do psaní.

Když si dnes na ty léta vzpomenu, musím se smát! O gramatice jsem neměla tušení a má "kniha" se otevírala zleva doprava :D = opačně, než jak se knihy otevírají :D Můj první příběh v životě byl o bláznivé rodině z paleolitu a jejích problémech! Kniha obsahovala asi 20 - 30 stránek :) Měla jsem z toho takovou radost, že jsem se ihned pustila do dalšího dílu, ale když jsme se opět stěhovali, první díl jsem ztratila a druhý jsem přestala psát. Poté byla dlouhá odmlka, kdy jsem příběhy nepsala. Od čtvrté třídy jsem se pustila obrázkových knih a v knihovně jsem hledala mezi knihami pro teenegery. Byly to převážně knihy o koňských táborech, nepředstavitelných dálkách a dokonce i jeden (mě se zdál být) "horor" :D dodnes si jej pamatuji - Pegy Sue a strašidla :) To byla i poslední kniha, co jsem přečetla, než jsme se opět stěhovali - pol. 6.tř. - a když jsem si třídila z krabic všechny své věci, našla jsem svůj starý sešit s 2.dílem příběhu o paleolitu a opět jsem se pustila do psaní - tentokrát to byl příběh o krtčím dobrodružství, ale stejně jako předchozí příběh jsem ani tento doposud nedokončila, a tak zatím spočívá v mém šuplíku.

Na konci šesté třídy jsem začala přemýšlet o přijímacích zkouškách a začala jsem chodit do školního dramatického kroužku, a i když jsem ochotně hrála všechny role, co jsem na sebe dostala, něco mi chybělo, a tak netrvalo dlouho a napsala jsem pro dramatický kroužek čtveřici scénářů, čímž jsem se opět pohroužila do psaní, ale tentokrát jsem si řekla, že to bude něco víc, než jen 50 stránek a nedokončený příběh! Musí mít děj, jenž zaujme!

A tak jsem si koupila velký sešit A4 a pustila jsem se do psaní pod pracovním názvem: Dračí dívka, drak a kapitán. Příběh měl být o mladíkovi, jenž nevychází s otcem, uteče z domu na moře, jenž jsem já tolik milovala - neboť když jsme žili v Itálii k moři jsme často jezdili - a dostane se na loď, o které jsem se již zajímala a i do jiného světa! Psala jsem asi rok, poté jsem se na pár měsíců zastavila, poté opět psala a celou knihu jsem dokončila v 9.tř. Avšak časem jsem zjistila, že příběh se orientuje jinak, než já jsem původně chtěla a dost často se divím, co se v příběhu odehrává a jaké situace se objevují :D

Psala jsem mezitím další příběhy, jenž jsem poslala třeba do dětského časopisu a strejda se jednou nabídl, že by mou rozepsanou povídku dal přečíst svému kamarádovi v domnění, že by mi snad pomohl, ale muž mi pouze sdělil, že by se ze mně jednou mohla stát dobrá novinářka. S takovým ortelem jsem byla smířena.

Kromě knih jsem však o prázdninách mezi 7. a 8. tř. viděla film Piráti z Karibiku a oblíbila jsem si ho stejně, jako knihy o námořnících a objevitelích, což mě ještě více dohánělo k tomu, že svůj příběh dokončím!


Byl rok 2009, polovina dubna, konec 8.tř.! Jednoho dne jsem došla domů po dlouhém, náročném dni ve škole a zrovna jsem si dělala domácí úkoly, když za mnou přiběhla máma z kuchyně, ať si rychle zapnu rádio! Nechápala jsem proč, ale poslechla jsem ji a zrovna vyhlašovali soutěž: Zazpívejte část jakékoli písně pana Michala Davida a vyhrajte vstupenky na jeho koncert a ten nejlepší si bude moci zazpívat s M.Davidem přímo na pódiu. Chvíli trvalo, než jsem se rozhodla. V té době jsem více trávila čas hraním, než zpíváním, ale přece jsem to riskla a vytočila číslo rádia. Alespoň to zkusím, pomyslela jsem si, ale to už se ozval hlas v telefonu, já zazpívala kousek z písně Nonstop a telefonát skončil. Vyšla jsem z pokoje, ruce i nohy se mi klepaly a nevěděla jsem, co se bude dít a na druhý den jsem nevěřila běhu událostí.

Byla 5. vyuč. hod. fyziky a mě náhle začal zvonit telefon. Neznámé číslo! Lekla jsem se, co se děje, a tak s povolením p.uč. jsem si odešla na chodbu rozhovor vyřídit! A když jsem hovor přijala a ozval se ženský hlas, jenž se mnou předchozího dne mluvil, opět jsem se rozklepala :D Čekala jsem ortel: Bohužel, litujeme, zkuste to příště znovu, snad budete mít větší štěstí. ale stalo se něco úplně jiného. Žena mi s radostí sdělila, že jsem byla nejlepší z volaných soutěžících a vyhrála jsem vstupenky a nemohla jsem ani popadnout dech, když paní pokračovala: A pan David si Vás vybral, aby jste si s ním zazpívala jednu z jeho písní na koncertě ve Zlíně! Nemohla jsem dýchat, myšlenky jsem měla jak splašené, nemohla jsem tomu uvěřit! Opravdu já?!

A tak běžel den po dni a společně s rodiči jsme vyjeli na koncert. Ze setkání s panem M. Davidem jsem měla obrovskou radost a jen s trémou jsem vstoupila na pódium, kde jako pokaždé, ze mě ona tíživá bezmoc spadla a já si ten okamžik, jenž budu mít navždy ve vzpomínkách, jsem si užila a velice ráda na něj vzpomínám! Byl to jeden z článků, které jsem si odmalička přála, a proto jsem ani nemohla uvěřit, když mi pan David nabídl i spolupráci po našem krátkém rozhovoru! Ale bylo to skutečně tak! A TAK PO NĚKOLIKA LETECH VEŠKERÉ PRÁCE NYNÍ MŮŽETE DRŽET MOU PRVNÍ KNIHU ZE SÉRIE: KNIHA SVĚTŮ pod názvem UTAJENÝ SVĚT VE SVÝCH RUKÁCH! STRAŠNĚ MOC BYCH CHTĚLA PODĚKOVAT VŠEM, CO MĚ PODPOROVALI A VĚŘILI MI A PŘEDEVŠÍM PANU M. DAVIDOVI A NAKLADATELSTVÍ ČAS, JENŽ KNIHU VYDALI! VŠEM ZE SRDCE VELICE DĚKUJI!
Nyní pokračuji na dalších dílech série: Kniha světů a v budoucnosti bych se chtěla i nadále věnovat psaní, hraní a zpěvu. JEŠTĚ JEDNO VŠEM VELICE DĚKUJI!
S láskou V. Montevecchi
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Majkelina Majkelina | Web | 6. června 2012 v 20:06 | Reagovat

Ahojky :)
Moc děkuji. Určitě jsi odpověděla. Ještě dneska jsem si půjčila tvou knížku v knihovně a jdu si ji přečíst.
Majkelina :)

2 Minie Minie | 27. října 2012 v 15:32 | Reagovat

Máš můj neskonalý obdiv a velkou poklonu. Mělo by o tobě vědět co nejvíc lidí a čtenářů, protože si to zasloužíš mnohem víc, než jiní. Tvoje kniha je kvalitní a propracovaná, má svoje kouzlo a TY jednou budeš celebrita.
Narazila jsem na tebe v odkazu jednoho článku Michaely Burdové a upřímně a natvrdo říkám, že ona by se měla učit od tebe.
Přeju mnoho úspěchů.

3 valentina-montevecchi valentina-montevecchi | E-mail | Web | 29. října 2012 v 15:48 | Reagovat

[2]: jejda :D Straaaašně moooooc děkuji :) Jsem tolik ráda, že se ti kniha líbí!! :D Ani nevíš, jakou jsi mi udělala radost a jaký mám hned krásnější den! ;) Děkuji mnohokrát za tvou radost, spokojenost a podporu ;) :)
S láskou a vděčností V. Montevecchi

4 Livv Livv | Web | 24. února 2013 v 21:29 | Reagovat

Tak ještě jsem nečetla, ale mohlo by to být zajímavé. Takže až ji někde uvidím v knihovně, lapnu po ní a chytím příběh do sítí :D

5 valentina-montevecchi valentina-montevecchi | E-mail | Web | 25. února 2013 v 12:24 | Reagovat

[4]: za každého dalšího čtenáře jsem velmi ráda :) děkuji :) ať se ti kniha líbí ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama